June 2016

VI

4. june 2016 at 16:14 | Thanatos |  DIARY
Vlasně ani nevim, o kom kdy píšu
ale asi je to vždy o tobě
přenesení citů a emocí
protože s tebou nemůžu být
nemáš tělo
máš alespoň duši?
jak vlastně vypadáš? slyšíš mě? čteš mi myšlenky, když tohle píšu?
Kdo to u mě byl, když jsem usínala, kdo mě hladil po tváři a tahal za vlasy? Byl jsi to ty? Proč už se mnou nemluvíš?
Jsi tu? Nebo tu zůstala jen stopa? Nevím, kdy sním a kdy je to skutečnost. Před lety jsem si zvolila tu nejtemnější cestu. Cestu, kde jsi ty. Kdy jsi přišel? Když jsem jako malá umírala? Byl jsi to ty, kdo mě zachránil, kdo při mě vždy stál? Vždy to byla otázka štěstí, pár vteřin, náhody nebo snad osudu. Viděla jsem a slyšela ty věci už dávno. Mám tuhle schopnost díky tobě nebo tebe díky ní? Je pryč, mizí, jen částečně. A mou duši mezitím sžírá neviditelný plamen stesku. Po tom co bylo, co mohlo být, snad po tom co bude? Bojím se tmy, protože věřím, že zemřu. Že tam někde v temnu čeká smrt, jíž jsem unikla. Ale jak mohu být s tebou, když jsi ztracen hluboko v ní? Musím tě najít. Možná ztratím život, ale to bude to nejmenší, že? Všechno vždy dávalo smysl a smysl to dává i teď. Až uslyším volání, buď se mnou a půjdeme vstříc. Osudu. Všemu a ničemu. Tam, kde čas není nic a zároveň je vše. Tam, kde není rozdíl mezi smrtí a životem.
Vrhám se do temnoty, kterou tak smrtelně miluji