September 2015

Sometimes I wish I could be strong like you, it doesn't matter

24. september 2015 at 20:14 | Thanatos |  Songy
Ležim, směju se a z břicha mi vylétají můry, jejichž třepot křídel přivádí k šílenctví. Pomalu plní mé zorné pole a já se propadám do věčnosti. Do věčnosti, kde neustále umírám a poté opět ožívám. Do bludného kruhu nocí a ran. Tam, kde krvácím po kapkách.
When it's crying
Take me on second place
Which you don't often find
I see a family walking
Always thinking of
Being somewhere else in time
So I fall face down
In a rut
I can't seem to get out of
Please wake me
Please give me some of it back
The feelings I had

Sometimes I wish
I could be strong like you
It doesn't matter
Each time I wake
I'm somehow feeling the truth
I can't handle

Let's get this party started
I'm sick of begging you
You make me feel insane
Which I did to you
Let's get this party started
You make me feel insane
I want to be the one
To make myself sign

Time is ticking
It makes me feel content
With what I have inside
Constant paranoia
Surrounds me
Everyone I see
Is out to get me

So I fall down
In a rut
I can't seem to get out of
Please wake me
Please give me some of it back
The feelings I had

Sometimes I wish
I could be strong like you
It doesn't matter
Each time I wake
I'm somehow feeling the truth
I can't handle

Let's get this party started
I'm sick of begging you
You make me feel insane
Which I did to you
Let's get this party started
You make me feel insane
I want to be the one
To make myself sign

You make me feel insane

Sometimes I wish
I could be strong like you
It doesn't matter
Each time I wake
I'm somehow feeling the truth
I can't handle

Let's get this party started
I'm sick of begging you
You make me feel insane
Which I did to you
Let's get this party started
You make me feel insane
I want to be the one
To make myself sign
Když je to v pláči
Vezmi mě na to druhý místo,
Který většinou nemůžeš najít
Vidím kráčející rodinu
Vždycky myslím na to
Bejt někde jinde v čase
Tak padám obličejem napřed
Do vyjetý stopy
Nevypadá to, že bych se dostal ven
Prosím, vzbuď mě
Prosím, dej mi něco z toho zpátky
Ty myšlenky, co jsem měl

Někdy si přeju, abych
Byl tak silnej jako ty
Na tom nezáleží
Pokaždé, když se vzbudím
Tak nějak cítím pravdu
S kterou se nemůžu vyrovnat

Začněme mejdan
Už tě nehodlám prosit
Děláš ze mě blázna
Tak jako já dělal z tebe
Začněme mejdan
Děláš ze mě blázna
Já chci bejt ten
Kdo mi bude dávat pokyny

Čas běží
S tím sem spokojenej
S tím, co mám uvnitř
Neustálá paranoia
Mě obklopuje
Každej, co ho vidím
Se mě snaží dostat

Tak upadám
Do vyjetý stopy
Nevypadá to, že bych se dostal ven
Prosím, vzbuď mě
Prosím, dej mi něco z toho zpátky
Ty myšlenky, co jsem měl

Někdy si přeju, abych
Byl tak silnej jako ty
Na tom nezáleží
Pokaždé, když se vzbudím
Tak nějak cítím pravdu
S kterou se nemůžu vyrovnat

Začněme mejdan
Už tě nehodlám prosit
Děláš ze mě blázna
Tak jako já dělal z tebe
Začněme mejdan
Děláš ze mě blázna
Já chci bejt ten
Kdo mi bude dávat pokyny

Děláš ze mě blázna

Někdy si přeju, abych
Byl tak silnej jako ty
Na tom nezáleží
Pokaždé, když se vzbudím
Tak nějak cítím pravdu
S kterou se nemůžu vyrovnat

Začněme mejdan
Už tě nehodlám prosit
Děláš ze mě blázna
Tak jako já dělal z tebe
Začněme mejdan
Děláš ze mě blázna
Já chci bejt ten
Kdo mi bude dávat pokyny

Nevím, kde jsem

5. september 2015 at 17:04 | Thanatos |  DIARY
Co když prožíváme smrt každý den? Jediný malý okamžik, co mění naše srdce v černou hnilobu prolezlou červy. Jak bych vypada já, kdybych místo sebe viděla v zrcadle svůj charakter? Něco ve mně puká a rozlézá se to do morku kostí. Rozežírá mě to pomalu, ale jistě. Přestávám vidět a slyšet. Slyším pouze již dávno ztracená slova v mé hlavě. Je to neustálý koloběh pronásledovaný ozvěnou zítřků. Láska mi šeptá nejsladší poezii a já umírám znovu a znovu, aniž by stihl postřehnout dlouhodobý rozklad duše. Miluji nebo nenávidím? Kde je hranice možného a nemožného? Nevěřím, že jsem právě tady a teď. Ale kde jsem? Moje duše se rozpadá do prachu nekonečna, protože nemůžu nalézt chybějící díl, který by ji držel pospolu. A tak skoro nedýchám, jen ležím a koukám. Jako nezaujatý pozorovatel. Jako všechno a zároveň nic. Jako bůh. Ale jsem špatný bůh. Zhosti mě toho titulu a potrestej, jak to mám ráda. Hlavně mě už nenech koukat na hvězdy samotnou.