February 2014

Dear love

25. february 2014 at 19:53 | Thanatos |  ILUZE
A pak jeho oči pohltily celý můj svět. Jeho rty poskvrnily mou nevinnost a jeho duše omámila mé srdce. A já věděla, že jsem navždy jeho. Tak jako měsíc patří neodmyslitelně ke hvězdám, tak jako slunce k červánkům, tak já patřila k němu. Náhle jsem prozřela, co je to vlastně doopravdy vesmír, co je to Bůh. Ukrývá se v nás. Ve věcech, které děláme. V citech, které chováme. Je to ta jiskra v očích, to je život.


Mám se dobře.

21. february 2014 at 12:59 | Thanatos |  DIARY
Stavy... jsem měla jen párkrát. Jela jsem ve vlaku a najednou se vše rozostří a já přestanu vnímat okolní svět. Cítím se jako ve snu. Vše se tak záhadně rozplývá a zvuky jakoby přicházely z pozadí. Do toho mi hraje v uších Metallica, která zpívá právě o těhlech stavech. A je to zvláštní, ale svým způsobem fajn. V noci se neustále budím, ale naštěstí (což je u mě fakt co říct) tak nějak energii furt mám. Je mi dobře. Až na občasný záseky a okna.
S láskou je to všechno fajn. Byla sice menší krize, ale s radostí můžu říct, že jsme jí ve zdraví přežili. Teď měl týden prázdniny, tak byl u nás. Včera jsem byla poprvé za školou... je to zvláštní. Ale dobrý. A dnes mě máma nechala doma, tak jsem nad míru spokojená, už jen kvůli tomu, že bych jinak psala z matiky (kterou umim) a chemie. (kterou neumim)
Antidepresiva mi zvýšily z dvou přášků na tři a prý je budu brát po dobu dvou let, (myslí si to) že mi v mym případě to bude na dlouho. Hah, potěší. Ale je mi líp, mnohem.
Ale mám otázku.
Jsem tohle opravdu já?
Co když to utrpení, ty stavy.. to všechno tvořilo právě mě?

Tady přikládám pár fotek z mého života. Kvalita na nic, protože je to foceno ipodem, kterej je sakra náchylnej na světlo.

Moje kočka. >D Když jsme přijeli z veteriny..nějakej hajzl jí nakopl. Nesnáším lidi.

Wicca

6. february 2014 at 17:29 | Thanatos

Radost. Láska. Svoboda. Soulad s přírodou.

To je hlavní náplní čarodějnictví wicca.

,, Když kráčíme bosí po lesní pěšině, posloucháme, jak šumí stromy, vnímáme dotyky Země a radujeme se z toho, že jsme teď a tady. Sebereme ze země kamínek a jak ho svíráme v dlani, cítíme jasně jeho energii a zemskou sílu. Položíme ho jako dárek k nejbližšímu stromu a obejmeme ho. Přitiskneme k němu svou tvář a vnímáme jak on objímá nás a takhle chvíli stojíme a vychutnáváme život. Magickým rituálem je pro nás pozorování vycházejícího slunce, chvění rozkvetlých pampelišek ve větru, nebo hukot peřejí valících se přes balvany stejně jako tradiční rituální formy uctívání základních sil přírody. Jakkoliv zní název čarodějnického kultu (Wicca) naším uším tajemně a mysticky, už po krátkem čase jeho praktikování můžeme zjistit, že to vlastně nic zvláštního není. Uctíváme Boha a Bohyni pod jmény, jaká si sami zvolíme. Vnímáme jejich přítomnost spíš jako setkání s drahým přítelem přebývajícím v našem srdci, než jako se silou, které je třeba se bát. Již po krátkém čase můžeme zjistit, jak je to snadné a přirozené rozmlouvat s někým, koho sice nevidíme, ale kdo je po celý čas s námi a doprovází naše kroky."
,,Bohové jsou všude a jejich přítomnost naplňuje životy nás všech bez ohledu na to, zda v ně věříme nebo ne. Jsou vzduchem, který dýcháme, jídlem, které nás posiluje, bylinami, které nás léčí a osvěžjí, sluncem a měsícem, které nám svítí na cestu. Jsou potůčkem a jeho pramínkem, který uhasí naši žízeň, jsou ohněm, u kterého si hřejeme ruce a zemí, která nám dala naše životy a nechtěla nic zpátky."

zdroj

Zimní krajina srdce

1. february 2014 at 14:38 | Thanatos |  Další
Zimní krajina srdce

Na stromech černé plody zimy
země až na kost
prázdno
dálka

A zůstat sám a mezi svými
jak nad zamrzlou vodou lávka

- J. Skácel


Lauren Kateová - Pád

1. february 2014 at 12:49 | Thanatos |  Má osobní knihovna
http://data.bux.cz/book/003/442/0034425/large.jpg

Anotace


Některým andělům je souzen Pád...
Na Danielu Grigorim je něco bolestně povědomého. Ten záhadný, odtažitý chlapec upoutal pozornost Luce Priceové, už když ho viděla poprvé - v první den jejího pobytu v internátní škole pro problémové mladistvé. Ve škole, kde jsou zakázané mobilní telefony, všichni ostatní studenti jsou divní a každý krok sledují bezpečnostní kamery, znamená Daniel pro Luce jediný světlý bod. A přestože on s ní očividně nechce mít nic společného - a dává to jasně najevo -, něco ji k němu přitahuje jako můru plamen svíčky. Luce musí zjistit, co se Daniel tak zoufale snaží utajit... i kdyby ji to mělo zabít.

1. Proč jsem si vybral/a právě tuto knihu?
Chtěla bych sem umístit každou knihu, kterou jsem přečetla.
2. Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným).
Vzpomínky. Minulost.
3. Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem).
Zjistit.
4. S jakou postavou bych se ztotožnil/a, případně kým bych chtěl/a nebo naopak nechtěla být.
Nejspíše s Danielem. Tichým andělem, který se snaží ochránit hlavní hrdinku tím, že si od ní drží odstup.
5. Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno positivum.
Není to nic vyloženě romantického. Líbí se mi prostředí , kde se příběh odehrává. Děj je taky velmi zajímavý, člověk neví, co si má myslet.
6. A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit si, co Vám na knize vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba v knize (spisovatelce), ale třeba i v chování postav.
Nelíbil se mi konec. Byl až moc složitý, nevysvětlený..